Bivojanka

Bio

Bivojanka je dechová hudba z Jedovnic. Působí nejméně od poloviny devadesátých let; v roce 2016 slavila dvacet let a v březnu 2026 připravila koncert ke třicátému výročí. Soubor dnes vede Ondřej Šíbl a uměleckým vedoucím je Josef Formánek. Rozsáhlé obsazení zahrnuje křídlovky, klarinety, tenor, baryton, trubky, trombon, tubu, bicí a několik zpěváků. Kapela hraje na hodech, poutích, plesech, ostatkových průvodech a festivalech v Jedovnicích i širším okolí. Z jejích členů vznikla také menší Kutálka, což ukazuje další pokračování místní muzikantské spolupráce.

Třicetileté výročí zasazuje současnou sestavu do dlouhé kontinuity. Koncert v březnu 2026 nebyl jen připomínkou data založení, ale také setkáním repertoáru a muzikantů, kteří kapelou během let prošli. Vedení Ondřeje Šíbla a umělecká práce Josefa Formánka rozdělují organizační a hudební odpovědnost. Díky tomu může Bivojanka zvládat běžný provoz vystoupení a současně udržovat společnou úroveň početného obsazení.

Výčet nástrojů ukazuje plnou moravskou dechovou sestavu. Křídlovky nesou zpěvnou melodii, klarinety ji zdobí a doplňují, tenor s barytonem vytvářejí střední hlas a tuba uzavírá basový základ. Trubky a trombon přidávají ostřejší barvu, zatímco bicí drží taneční rytmus. Několik zpěváků umožňuje střídat mužské, ženské i společné písně. Právě pestrost hlasů je důležitá pro program, který se musí přizpůsobit hodům, plesu, průvodu i samostatnému koncertu.

Jedovnické zakotvení dává souboru přirozené místo v místním společenském kalendáři. Ostatkový průvod vyžaduje jinou výdrž a způsob hry než pódiový festival, na pouti se střídá poslechová a taneční funkce a ples potřebuje dlouhý, proměnlivý večer. Vznik menší Kutálky z členů Bivojanky ukazuje, že kolem kapely existuje širší muzikantské společenství schopné obsadit také komornější příležitosti. Bivojanka proto není pouze jednou značkou pro několik koncertů. Představuje síť hráčů a zpěváků, která už od poloviny devadesátých let doprovází veřejný život Jedovnic a průběžně obnovuje místní dechovou tradici.

Menší Kutálka zároveň umožňuje členům hrát při příležitostech, pro něž by byla úplná Bivojanka příliš početná. Zkušenost z komornější sestavy se pak vrací do hlavní kapely v podobě lepšího vzájemného poslechu a samostatnosti hráčů. Oba formáty společně rozšiřují možnosti jedovnických muzikantů a pomáhají, aby místní dechová hudba byla přítomná během celého roku, nejen při velkých výročích.