Cimbálová muzika Grajcar

Bio

Cimbálová muzika Grajcar vznikla v roce 2000 v Dolních Bojanovicích a regionálně vychází z Podluží. Od začátku si však vedle tradičního repertoáru budovala také výraznou mezižánrovou tvář. Hraje v klasickém obsazení cimbálové muziky, ale tento zvuk používá nejen pro lidové písně, nýbrž i pro úpravy světových hitů, populární hudby a dalších melodií. Tradiční nástroje tak zůstávají okamžitě rozpoznatelné, i když se hudební materiál vzdaluje běžné představě folklorního vystoupení.

První album Zahrajme si... vyšlo v roce 2007 a soustředilo se především na písně z Podluží, Horňácka, Uherskobrodska a Kopanic. Druhá deska Cimballitica z roku 2011 přinesla úpravy známých světových skladeb a jasně ukázala chuť překračovat žánrové hranice. V roce 2016 následovalo album Folk'n'lor, na němž se lidové písně a světové hity objevily vedle sebe. Diskografie tak dobře zachycuje dvojí podstatu muziky: pevné folklorní kořeny a otevřenost k repertoáru, který posluchači znají z úplně jiného prostředí.

Grajcar vystupuje na Mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici, folkových a multižánrových festivalech, hodech, plesech, koštech vín, svatbách a dalších společenských akcích. V minulosti odehrával více než sto vystoupení ročně doma i v zahraničí. Od roku 2004 spolupracoval se zpěvákem Petrem Bendem, s nímž absolvoval pravidelné vánoční turné a zahraniční koncerty. Takové spojení ukázalo, že cimbálová muzika může fungovat jako plnohodnotný partner popového zpěváka, nikoli pouze jako krátké folklorní zpestření.

Dlouhodobou sestavu tvořili primáš Martin Zlomek, houslista Roman Hořák, violista Radek Pekařík, kontrabasista Ondřej Kaňa, cimbalista Petr Zlomek a klarinetista Marian Dvořák. Členové se hudbou neživí, přesto dosahují profesionální interpretační úrovně. Dlouholeté přátelství a stabilita kolektivu se projevují v jisté souhře i schopnosti rychle měnit styl a náladu programu.

Grajcar je příkladem cimbálové muziky, která tradici nechrání tím, že ji uzavře před současností. Naopak ukazuje, jak charakteristický zvuk houslí, cimbálu, klarinetu, kontry a basy obstojí v lidové písni, rockové melodii i populární úpravě. Muzika je nadále aktivní a nabízí koncertní i společenské programy. Její práce oslovuje folklorní publikum i posluchače, kteří přicházejí především za známými melodiemi v nečekané zvukové podobě.

Výraznou kapitolou práce Grajcaru jsou úpravy známých populárních a rockových skladeb. Nejde pouze o převod melodie na jiné nástroje: kapela hledá způsob, jak zachovat energii původní písně a současně využít rychlost houslí, údernost cimbálu a přirozený tah basy a kontry.