Divadlo Drak

O divadle

Divadlo Drak je profesionální hradecká scéna, jejíž hlavní doménou je divadlo pro děti a dospívající, loutky, objekty a další podoby figurálního divadla. Její historie začala roku 1958 založením Východočeského loutkového divadla. První premiérou byly 16. února 1959 Kouzelné pantoflíčky podle hry Karla Drimla. Soubor zpočátku neměl vlastní budovu, hrál v různých hradeckých sálech a často vyjížděl na zájezdy. Stálou scénu v Hradební ulici otevřel roku 1963. Označení DRAK přibylo k názvu v roce 1968 a současný název Divadlo Drak se používá od roku 1992.

Už v šedesátých letech se divadlo výrazně vzdálilo tehdejší popisné loutkářské konvenci. Režiséři Jiří Středa a Miroslav Vildman rozvíjeli spojení živého herce, loutky, hudby, filmu a výtvarného objektu. Přelomová Pohádka z kufru z roku 1965 postavila vedle sebe moderní hereckou klauniádu a záměrně strnulé dřevěné marionety; v roce 1966 přinesla souboru první mezinárodní úspěch v Mnichově. Na hledání nového scénického jazyka navázal režisér Josef Krofta. Jeho dlouhodobý tvůrčí tým se scénografem Petrem Matáskem, hercem a skladatelem Jiřím Vyšohlídem a později dramaturgem Miloslavem Klímou překročil hranice tradičního loutkového divadla a získal Draku mezinárodní renomé.

Výrazným mezníkem byla Popelka z roku 1975, oceněná na světovém festivalu loutkového divadla v Moskvě. Následovaly inscenace pro děti, věkově smíšené publikum i dospělé, zahraniční zájezdy a mezinárodní spolupráce. Drak pracoval s kolektivním herectvím, živou hudbou, maskami, různými druhy loutek i proměnlivými scénickými objekty. V devadesátých letech na tuto zkušenost navázal Mezinárodní institut figurálního divadla. Pozdější tvorba Jakuba Krofty a Marka Zákosteleckého znovu zdůraznila autorský přístup k dětskému publiku; nonverbální klauniáda Všechno lítá, co peří má se hrála bezmála pět setkrát, patnáct let zůstala na repertoáru a procestovala pět kontinentů.

Dnešní Drak zahrnuje hlavní divadelní sál i další propojené zázemí. Od roku 2010 je s jeho budovou skleněným mostem propojen Labyrint v bývalých Tereziánských kasárnách, který má studiovou scénu, interaktivní galerii, hernu a ateliér pro workshopy. Sídlí zde také stálá expozice Příběh Draku 1958–2018. Na Labyrint navazuje vzdělávací a výzkumná práce Mezinárodního institutu figurálního divadla: rezidence, dílny, spolupráce s uměleckými školami a projekty zaměřené na nové formy loutkového a vizuálního divadla. Tato část činnosti rozšiřuje návštěvu představení o praktické setkání s tvorbou a prací s materiálem.

Aktivní inscenační provoz potvrzuje sezona 2025/2026, pro kterou Drak připravil tři nové tituly pro různé věkové skupiny: Školu Hron pro děti od sedmi let, Krabata pro publikum od třinácti let a pohybovou grotesku To je hračka! pro diváky od tří let. V červnu 2026 se soubor vlastními inscenacemi zapojil také do mezinárodního festivalu REGIONY, který spolupořádá, a současně otevřel předplatné na sezonu 2026/2027. Profil Divadla Drak tak označuje živou divadelní instituci a její umělecký soubor; Labyrint přitom tvoří jeho propojené výstavní, studiové a vzdělávací zázemí.