Durchumdurch

Bio

Durchumdurch je prostějovská kapela pohybující se mezi postpunkem, darkwave, experimentálním rockem a volnou improvizací. Její členové popisují vlastní styl jako směs proto-punkové syrovosti, temných spodních proudů postpunku a vrstvených zvukových krajin. Nejde tedy o skupinu, která by pouze napodobovala estetiku osmdesátých let. Historické vlivy používá jako výchozí materiál pro hudbu reagující na současnost, městskou nejistotu a napětí mezi řádem a chaosem.

Základ tvoří kytara, basová kytara a bicí, tedy klasické rockové trio nástrojových rolí. Durchumdurch je však rozšiřují efekty, syntezátory, počítačově vytvářenými vrstvami, hlasovými plochami a dříve také trubkou či lap steel kytarou. Kytarista Radek pracuje s efektovými krabičkami, Martin doplňuje syntezátory a elektroniku, rytmickou část drží Petr s Viktorem. Hlas Marka a zpěv Anny umožňují stavět vedle mluveného či expresivního projevu také melodické kontrasty.

České texty jsou pro kapelu zásadní. Nemají být vzdálenou zvukovou ozdobou, ale sdělením ukotveným v místě a čase. Hudba kolem nich může přecházet od úsporného ticha k hlukové explozi, od pevně vystavěné písně k pasáži, která vzniká z okamžité souhry. Takový přístup vyžaduje, aby hráči neposlouchali jen vlastní part, ale neustále reagovali na barvu, dynamiku a prostor, který vytváří zbytek sestavy.

Koncertní historie sahá nejméně do první poloviny minulého desetiletí a zahrnuje kluby, galerie, kina i alternativní festivaly. Durchumdurch vystupovali například při vernisážích, v prostějovském kině Metro 70 nebo na festivalu Meziprostor. Různorodá místa dobře odpovídají hudbě, která se může chovat jako rockový koncert, zvuková performance i atmosférický doprovod vizuálního prostředí. Aktuální program v roce 2026 potvrzuje pokračující živou činnost.

Durchumdurch hledají hranici mezi známou písňovou strukturou a zvukem, který se může kdykoli rozpadnout nebo proměnit. Posluchač v jejich tvorbě najde temný postpunkový základ, ale také elektronické detaily, improvizaci a důraz na český jazyk. Pro prostějovskou scénu představují dlouhodobě osobitý projekt, jenž spojuje rockové nástroje s experimentem a odmítá proměnit minulost žánru v bezpečné muzeum.

Aktuální šestice rozšiřuje dřívější zvuk o ženský hlas a syntezátory, takže nejde pouze o návrat starého repertoáru. Nové obsazení může stavět dialog mezi Markovým projevem, Anniným zpěvem a Martinovou elektronikou a posouvat improvizované plochy jiným směrem než původní kytarová sestava.