Filharmonie Bohuslava Martinů

Bio

Filharmonie Bohuslava Martinů je profesionální symfonický orchestr se sídlem ve Zlíně, jehož počátky jsou těsně spojeny s poválečnou obnovou města a baťovským průmyslovým prostředím. Založen byl jako Symfonický orchestr Národního podniku Baťa a první veřejný koncert odehrál 30. dubna 1946 ve Velkém kině. U zrodu stál dirigent Rudolf Kvasnica; stálý základ tehdy tvořilo 34 hudebníků a pro velký symfonický program se soubor rozšiřoval. Už první období tak určilo dvě trvalé stránky jeho práce: profesionální orchestrální provoz a snahu zpřístupnit velký repertoár obyvatelům Zlína i širšího regionu.

Proměny názvu zachycují politické i společenské dějiny města. Po původním baťovském označení se krátce užíval název Zlínská filharmonie, od konce roku 1948 Filharmonie pracujících a později varianty Státního symfonického orchestru v Gottwaldově. Dnešní jméno Filharmonie Bohuslava Martinů orchestr přijal v lednu 1989. Nebylo pouhou kosmetickou změnou: zbavilo instituci dobově podmíněného označení a spojilo ji s tvorbou jednoho z nejvýznamnějších českých skladatelů dvacátého století. Martinů od té doby tvoří přirozenou součást repertoáru i identity tělesa, které jeho hudbu uvádí doma, na festivalech a při zahraničních cestách.

Také sídla orchestru vyprávějí podstatnou část zlínské kulturní historie. Po Velkém kině se filharmonie roku 1955 přestěhovala do adaptovaného Památníku Tomáše Bati, tehdejšího Domu umění s koncertními varhanami. Od ledna 2011 působí v Kongresovém centru Zlín navrženém architektkou Evou Jiřičnou. Sál Evy Jiřičné se stal místem abonentních, mimořádných i vzdělávacích koncertů a poskytl orchestru moderní domovskou scénu. Filharmonie však zůstává výjezdním tělesem: pravidelně hraje v dalších městech, na českých festivalech i v projektech pod širým nebem.

Uměleckou podobu orchestru v jednotlivých obdobích formovali výrazní dirigenti. Na zakladatelskou práci Rudolfa Kvasnici navázala řada šéfů, mezi nimiž měl pro otevření zahraničním pódiím a nahrávání důležitý význam Peter Wolfgang Lücker. V letech 2005 až 2008 zde svou první šéfdirigentskou zkušenost získal Jakub Hrůša, který zároveň podstatně omladil hráčský soubor. Pozdější etapy jsou spojeny se Stanislavem Vavřínkem, Vojtěchem Spurným a Tomášem Braunerem. Od sezony 2021/2022 je šéfdirigentem Robert Kružík, dirigent a violoncellista, který staví programy klasického repertoáru vedle současné hudby a mezižánrových projektů.

Repertoár Filharmonie Bohuslava Martinů sahá od klasicismu a romantismu přes českou hudbu Dvořáka, Janáčka či Martinů až k autorům dvacátého a jednadvacátého století. Součástí historie jsou premiéry nových skladeb, spolupráce se sólisty a pěveckými sbory i operní, filmové a populární programy se symfonickým orchestrem. Vzdělávání publika není novodobým doplňkem: populárně-vzdělávací koncerty pořádalo těleso už od roku 1949 a od roku 1951 systematicky připravuje pořady pro školy. Z vlastních festivalových aktivit vyrostlo Talentinum, zaměřené na mladé interprety a dirigenty, a festival Harmonia Moraviae, který propojuje zlínské publikum s duchovní hudbou a tematickou dramaturgií.

Významnou stopu zanechal orchestr také mimo koncertní sály. Od devadesátých let pořizoval desítky nahrávek a jeho diskografie dokládá český repertoár i spolupráci s domácími sólisty. Album 70 z roku 2015 spojilo Symfonické fantazie Bohuslava Martinů s Dvojkoncertem Aleše Pavlorka; dvojalbum Zlínské linie, vydané Českým rozhlasem v roce 2020, zachytilo orchestr s interprety, jako jsou Václav Hudeček, Adam Plachetka, Kateřina Kněžíková a Ivo Kahánek. První zahraniční cestu podnikl už roku 1959 do Maďarska. Následovaly evropské země, zámořské turné v USA, cesty do Indie a Jižní Koreje i hostování v curyšské Tonhalle.

V sezoně 2026/2027 vstupuje filharmonie do 81. roku činnosti jako aktivní instituce s plánem přibližně 120 koncertů ve Zlíně, jinde v České republice i v zahraničí. Pět abonentních řad zahrnuje velké symfonické večery, komorní a rodinné programy i crossover. Zahájení s pianistou Jonathanem Bissem spojuje Beethovenův Čtvrtý klavírní koncert s Dvořákovou Novosvětskou; připomínka dvoustého výročí Beethovenova úmrtí vyvrcholí provedením Missy solemnis. Vedle toho sezona nabízí spolupráci s Josefem Špačkem, Ivem Kahánkem, Kateřinou Kněžíkovou, Adamem Plachetkou či Českým filharmonickým sborem Brno, ale také muzikál Jesus Christ Superstar a další projekty, které ukazují šíři současného zlínského orchestru.