Národopisný soubor Postřekov

Bio

Národopisný soubor Postřekov uchovává písně, tance, kroje a obyčeje horního Chodska. Za počátek dnešního tělesa se považuje rok 1933, kdy se 6. července v obci uskutečnil Chodský den pro mimořádných sedmnáct tisíc návštěvníků. Místní se na slavnost připravovali už od podzimu předchozího roku. Krejčí Anderle ušil dvacet mužských krojů a dudácká muzika pod vedením učitele Jiřího Kajera nacvičila pásmo chodské svatby a dožínek. Program doplnil velký svatební průvod a ukázka tradiční světnice vytvořená na statku U Soukupů.

Mezi spoluzakladatele jsou řazeni Jiří Lang zvaný Toml, Josef Kuželka zvaný Kubijáček a Jan Volfík zvaný Řakom. Už v roce 1933 se Postřekovští podíleli na nahrávání chodské svatby pro pražský Radiojournal za doprovodu dudácké muziky. O rok později byli přizváni do Chudenic k natáčení filmu Josefa Rovenského Za ranních červánků. Tyto rané záznamy ukazují, že soubor nevznikl jako volná stylizace folkloru: vycházel z místních nositelů tradice, ze zpěvního a tanečního materiálu uchovaného v obci i z kroje používaného při svátečních příležitostech.

Během dalších desetiletí se soubor účastnil folklorních slavností, rozhlasového natáčení a scénických programů. Druhá světová válka jeho činnost přerušila, po obnovení však pokračoval v prezentaci chodských tanců a písní doma i mimo region. Významným místem se stala Strážnice a další národopisné přehlídky; v roce 1983 získal soubor ocenění laureáta. Jeho vystoupení zachytil také krátkometrážní film Československé televize. Pozdější období dokumentují zvukové nosiče a audiovizuální nahrávky pořízené na podzim 2013, které umožnily zaznamenat podobu repertoáru i interpretace pro další generace.

Postřekovský soubor je považován za jedno z nejstarších folklorních těles na Chodsku. Součástí jeho identity je vlastní dudácká muzika Sekáči, zpěv, skupinové tance a charakteristický postřekovský kroj; na předávání tradice se podílí také dětská složka. Hudebníci doprovázejí taneční pásma přímo a zachovávají typické propojení dud, klarinetu a houslí. V roce 2023 si připomněl devadesát let od Chodského dne a nadále se objevuje na Chodských slavnostech i regionálních akcích. Jeho práce nespočívá jen v opakování hotových čísel. Každé uvedení svatby, dožínek, písně nebo tanečního motivu znovu propojuje současné obyvatele s konkrétní historií obce, rodinnou pamětí a podobou chodské kultury, která se v Postřekově předává déle než devět desetiletí.