Pěvecký sbor Smetana Jindřichův Hradec

Bio

Pěvecký sbor Smetana Jindřichův Hradec navazuje na jednu z nejstarších pěveckých tradic ve městě. Zpěvácký spolek vznikl roku 1861 pod názvem Černín podle svého příznivce hraběte Evžena Karla Černína. Původně byl mužský, v roce 1872 se rozšířil o ženskou část a v roce 1923 přijal jméno Bedřicha Smetany. Spolek nebyl jen koncertním tělesem. Podílel se na městských slavnostech, uváděl opery a patřil k institucím, které v devatenáctém století spojovaly český jazyk, hudbu a občanský život.

Činnost pokračovala i během nacistické okupace. Po roce 1950 sbor spolupracoval s ženským tělesem Slávy dcera a s místním orchestrem vystupoval pod názvem Jindřichohradecká opera. Tato etapa trvala do roku 1965. Samostatná sborová práce byla obnovena v roce 1971 a do nového kolektivu vstoupily také někdejší členky Slávy dcery. Vedení se tehdy ujal Emil Snížek, po přibližně dvaceti letech jej vystřídala Věra Kadičová a později Štěpán Štrupl. Dnešní sbor je smíšený a hlásí se k roli městského kulturního tělesa.

Repertoár zahrnuje písně různých období a žánrů, samostatné sborové skladby i velká díla připravovaná ve spolupráci s dalšími soubory. Jedním z nejnáročnějších projektů bylo Mozartovo Requiem, které sbor v letech 2014 a 2015 nastudoval společně s tělesy YMCA Jakoubek a Chrámovým sborem Adama Michny. Koncerty se uskutečnily v Jindřichově Hradci, Táboře, Hluboké nad Vltavou, Uherském Hradišti, Kroměříži a Hradci Králové. Rozsáhlé turné prověřilo hudební připravenost i schopnost spojit několik samostatných kolektivů pod jedním vedením.

Smetana pravidelně koncertuje ve svém městě a okolí, udržuje kontakty s dalšími českými sbory a účastní se výměnných koncertů. Zpěvem doprovází také pietní a občanské události. V říjnu 2025 se podílel na připomínce výročí vzniku samostatného Československa u památníku v Mertových sadech. Taková vystoupení navazují na původní společenskou úlohu spolku: hudba není oddělena od života města, ale dává slavnostním a vzpomínkovým chvílím společný hlas.

Historie sboru není jednoduchou nepřerušenou čarou. Zahrnuje změnu názvu, spojení s operním tělesem, přestávku i obnovení samostatné práce. Právě schopnost navazovat po každém zlomu dává jménu Smetana v Jindřichově Hradci skutečný obsah. Současní členové uchovávají odkaz spolků Černín a Slávy dcera, zároveň však připravují aktuální repertoár a nové spolupráce. Sbor tak propojuje občanskou kulturu devatenáctého století s dnešním amatérským zpěvem a zůstává živou součástí hudebního města nad Vajgarem.