Řetízek

Bio

Dětský pěvecký sbor Řetízek vznikl při Základní umělecké škole v Železném Brodě v roce 1976. Od počátku představoval nejvyspělejší článek školní sborové přípravy a postupně se stal jedním z nejdéle působících souborů školy. Zpívaly v něm generace dětí, takže jména členů se přirozeně měnila, zatímco společnou kontinuitu vytvářela škola, sbormistři, pravidelné zkoušky a repertoár propojující českou sborovou tradici s hudbou jiných období a zemí.

Výraznou osobností historie je sbormistr Josef Hlubuček. Pod jeho vedením se Řetízek věnoval také duchovní hudbě a vyjel na zahraniční koncertní cesty. V roce 1995 navštívil Itálii, roku 1999 Německo, v roce 2006 Španělsko a o rok později Chorvatsko. Tyto cesty nebyly pouze školními výlety. Děti musely připravit souvislý program, přizpůsobit se jiným akustickým prostorům a nést odpovědnost za společné vystoupení mimo známé domácí prostředí.

V roce 1999 získal Řetízek stříbrné pásmo na mezinárodní soutěži Iuventus Mundi Cantat. Na přelomu tisíciletí vytvořil také dvě nahrávky. Album Kyrie eleison vyšlo v roce 2000 a zachytilo duchovní větev repertoáru, České Vánoce s Řetízkem z roku 2002 se zaměřily na sváteční hudbu. Obě desky ukazují šíři sboru: vedle soutěžních a koncertních skladeb dokázal připravit tematický celek, který uchoval práci konkrétní generace zpěváků.

Po období slabší činnosti škola svůj nejstarší sbor znovu oživila. Ve školním roce 2022/2023 vedla Řetízek společně s mladšími Hvězdičkami Veronika Svobodová a počet zpěváků opět rostl. Současné závěrečné koncerty připomínají také sbormistry Lídu Brázdilovou, Evu Lédlovou a Josefa Hlubučka. Programy tak neskrývají, že sborová tradice vznikala prací více pedagogů. Starší členové Řetízku zároveň navazují na přípravné soubory a mohou předávat zkušenost mladším dětem.

Řetízek je důležitý nejen soupisem cest, ocenění a nahrávek. V rámci ZUŠ vytváří cestu od prvních pěveckých zkušeností k náročnější vícehlasé práci. Dítě se učí samostatně držet hlas, reagovat na gesto sbormistra, vnímat celek a vystupovat na školních, městských i zahraničních pódiích. Starší zpěváci přitom mladším prakticky ukazují kulturu zkoušek i koncertní kázeň. Téměř půlstoletá historie proto není příběhem jedné neměnné sestavy, ale předáváním společné hudební praxe. Současná vystoupení potvrzují, že Řetízek zůstává živou součástí železnobrodské školy a ne pouze názvem v jejím archivu.