Roxy

O klubu

Roxy je pražský hudební klub v Dlouhé ulici, sídlící v prostoru někdejšího kina. Budova slouží kulturnímu provozu od roku 1928 a zachovala výrazné prvky art deca. Samotný klub Roxy se otevřel v roce 1992 a rychle se stal důležitým místem české elektronické, taneční a alternativní scény. Historická architektura a velký otevřený sál vytvářejí prostředí, které se liší od účelově postavené koncertní haly i od malého podzemního baru.

Elektronická hudba tvoří hlavní osu dramaturgie. V programu se objevuje house, techno, drum and bass, bass music a další současné klubové proudy, často v podání zahraničních DJs a producentů. Roxy však uvádí také živé kapely, alternativní pop, rock, rap a audiovizuální projekty. Kapacita kolem 750 návštěvníků umožňuje hostit výrazná mezinárodní jména, ale stále zachovává bezprostřednější kontakt než velké sportovní nebo kongresové haly.

V roce 1998 vznikl v horních prostorách experimentální prostor NoD. Zahrnuje galerii, divadlo a další formy současného umění a rozšiřuje kulturní identitu domu za hranice nočního klubu. Výstavy, performance, činohra, tanec a projekty nového cirkusu mohou oslovit jiné publikum než hlavní taneční večer. Roxy a NoD tak vytvářejí společný organismus, v němž se potkává hudba, výtvarné umění a živé jevištní formy.

Klub sehrál výraznou roli v devadesátých letech, kdy pomáhal formovat domácí undergroundovou a elektronickou komunitu a přivážel zahraniční trendy do Prahy. Pravidelné noci, promotérské týmy a festivalové spolupráce postupně vytvořily značku známou i mimo Českou republiku. Roxy přitom dokázala průběžně modernizovat zvukovou a světelnou techniku, aniž by přišla o charakter bývalého kina a o vazbu na nezávislou kulturu prvních let provozu.

V srpnu 2026 klub zveřejňoval elektronické noci a koncerty pro další měsíce, takže jeho současná aktivita je jednoznačně doložena. Roxy dnes představuje jednu z nejvýraznějších velkých klubových scén v centru Prahy. Pro návštěvníka nabízí mezinárodní program, silnou audiovizuální produkci a prostor s historickou pamětí, zatímco NoD doplňuje noční hudbu o divadlo a galerii. Právě schopnost udržet pohromadě taneční klub, koncertní sál a experimentální umění vysvětluje dlouhodobé postavení Roxy na pražské kulturní mapě. Bývalé kino navíc poskytuje jasně čitelnou architektonickou osu, kterou světelná a zvuková produkce pokaždé nově interpretuje. Historický prostor se tak během večera stává aktivní součástí současného klubového zážitku.