SPS

Bio

Pražská punková kapela SPS vznikla v roce 1988; její název se tradičně rozepisuje jako Snížená pracovní schopnost. První sestavu tvořili zpěvák a kytarista Zdeněk Růžička zvaný Krkavec, baskytarista Jiří Šebek a bubeník Karel Zelenka. Už v roce 1989 skupina pořídila demo Odplata a po výměně bubeníka vystoupila na festivalu Rockfest i po boku kapel Plexis nebo Do řady! Rané skladby zachycovaly společenskou atmosféru konce osmdesátých let přímočaře, bez uhlazování a s důrazem na srozumitelný refrén. Písně Máma, Svoboda a Ruská se v roce 1990 objevily na sampleru Epidemie a Ruská zazněla také v dokumentu britské BBC o pražském punku a skinheadech.

První řadové album Jsme v hajzlu vyšlo na začátku devadesátých let a následovalo Podivný dědictví. Z těchto desek pochází velká část skladeb, které se staly pevnou součástí koncertů, například Ruská, Máma nebo Exhalace. Třetí album God Save the President z roku 1995 uzavřelo první období kapely. SPS během něj několikrát měnili obsazení a jejich hudba se vedle klasického punku dotýkala tvrdšího rocku a metalu, jindy naopak přístupnějšího poprockového tvaru. Spojovacím prvkem zůstával Krkavcův hlas, kytara a textový pohled na každodennost, politiku i frustraci městského života.

Po rozpadu v roce 1995 se skupina vrátila na scénu v roce 2002. Obnovená sestava vydala živou nahrávku Live 2003 a poté studiová alba Před popravčí četou, Století chaosu a Útěk z reality. Znovu také zpřístupnila rané demo Odplata. Od roku 2004 SPS pravidelně koncertovali nejen v českých klubech a na festivalech, ale vyjeli i na Slovensko, do Německa, Francie a Anglie. Dlouhou dobu vedle Krkavce působil baskytarista a zpěvák Jan Sklenář. Další nástrojové posty se v průběhu let obměňovaly, což ovlivňovalo zvuk jednotlivých etap, nikoli základní směřování.

V novější sestavě hrají vedle Zdeňka Růžičky a Jana Sklenáře kytarista Petr Čepelák a bubeník Marek Vácha. Kapela dál staví program na propojení historických písní s novější tvorbou a zůstává pravidelnou součástí českých punkových festivalů i klubových večerů. SPS patří mezi dlouhodobě fungující domácí punkové skupiny, které zažily pozdní socialismus, otevření scény po roce 1989, období velkých vydavatelství i pozdější návrat k samostatněji organizovanému provozu. Jejich význam neleží pouze v délce existence: na několika generacích písní je slyšet, jak se český punk měnil, a zároveň jak si dokázal uchovat jednoduchou, hlasitou a společensky pozornou formu.