Staré Pušky

Bio

Staré Pušky vznikly na konci roku 2010 z rozhodnutí zpěváka a kytaristy Petra „Sydneyho“ Matěje začít po deseti letech v ostravské Degradaci novou autorskou kapitolu. Přidal se k němu Martin „Bart“ Hájek, zpěvák a baskytarista spojený s kapelou Proti směru, a bubeník Stanislav Hanák, kterého Sydney znal z dřívějšího hostování. Název inspiroval francouzský válečný film Stará puška a filmový motiv se promítl také do značky skupiny. Pro živé hraní trio brzy doplnil multiinstrumentalista Zdeněk „Špony“ Šponar, který do zvuku přinesl saxofon, další kytaru, harmoniku a klávesové nástroje.

Kapela od začátku vycházela z punk rocku, ale neusilovala jen o opakování běžných témat scény. Sydneyho skladby spojovaly přímočaré refrény s příběhy, civilním humorem a hořkosladkým pohledem na vztahy i stárnutí. První album Sladkých 11 vzniklo už v zakladatelském období a obsahovalo například písně Nikdo nepřišel, Pryncezna z plakátu, Zapalme náš byt, Náš čas nebo titulní skladbu. Následující deska Stálo to za to z roku 2014 přidala písně Od tebe, Perný rok, Za vzory, Tvé místo, Není důvod lhát a Holka s papírovou krabicí. Skupina tak ukázala, že její melodický punk může stát také na harmonice, saxofonu nebo klavíru.

Během prvního desetiletí odehrály Staré Pušky více než 180 koncertů v českých a slovenských klubech a na festivalech. Vedle řadových alb průběžně vznikaly samostatné skladby, které později soustředila kolekce Perličky ze dna. Ta zahrnula nahrávky z let 2010 až 2021, mimo jiné Po stáru, O nic víc, o nic míň, Monogamie, Nosy nebo Zprávy. Tři části diskografie pak vyšly společně jako Zlatá kolekce na trojvinylu. Menší koncertní pauza kolem roku 2021 neznamenala konec souboru; členové znovu začali připravovat další hraní a udrželi při životě původní sestavu i její společný repertoár.

Rok 2025 kapela pojala jako sérii symbolických pětadvaceti koncertů a zvuk rozšířila o klavír a hammondové varhany. V roce 2026 oznámila jediné vystoupení celé kapely na vlastním festivalu v Hlučíně, zatímco Sydney zároveň rozvíjí samostatnou písničkářskou tvorbu. Staré Pušky proto fungují v klidnějším rytmu než v nejvytíženějších letech, ale jejich činnost pokračuje. Stojí na stálé čtveřici, osobních textech a schopnosti spojit punkový tah s nástroji, které v žánru nebývají samozřejmé. Díky tomu mají vlastní rukopis rozpoznatelný jak v rychlých písních, tak v melancholičtějších polohách.