Zvlášňý škola

Bio

Zvlášňý škola je punkrocková kapela z Kdyně na Domažlicku. Její členové kladou vznik na prosinec 1991, pravidelné vystupování začalo na jaře 1992. U zrodu stáli zpěvák Tomáš Linkeš, baskytarista Jiří Go Mezník, kytarista Miroslav Hranáč, bubeník Karel Jakuš a hráč na tahací harmoniku Martin Anderle. Část zakladatelů se znala ze společné práce v kdyňské továrně. První koncerty odehrávali v tančírnách Domažlicka a Klatovska, kde se vytvořil základ dlouhodobého publika a také svérázný styl, který kapela označuje jako knajp'n'roll.

Poznávacím znamením se stala harmonika spojená s rychlými kytarami, jednoduchou rytmikou a českými texty. Kvůli této kombinaci bývala skupina v začátcích srovnávána s Třemi sestrami, postupně si však vytvořila vlastní repertoár a západočeskou identitu. Hlavním autorem hudby je dlouhodobě Jiří Mezník. Písně staví tak, aby fungovaly v sále, na parketu i pod širým nebem, a texty pracují s hospodským humorem, obyčejnými příběhy a společným zpěvem. Důležitější než stylová čistota je pro Zvlášňý školu kontakt s publikem a schopnost udržet taneční tah celého večera.

Do první rozsáhlé diskografie patří alba Česká záchytka, Z kola ven, Správná pětka a výroční Desítka z roku 2002. Desítka obsahovala multimediální část s historií, fotografiemi a videoklipy. V roce 2003 následoval singl Modrobílá a o rok později album Do roka a do dna, natočené ve studiu Sono Records. Koncert v Horažďovicích roku 2006 se stal základem prvního živého DVD Den Velké Dávky, pořízeného bez dodatečných studiových oprav. Kapela během let měnila zejména bubeníky, klávesisty a hráče na harmoniku, zakládající hlas Tomáše Linkeše a Mezníkův autorský podíl však zachovaly kontinuitu.

Současná sestava propojuje původní členy s mladšími hudebníky a znovu využívá akordeon. Zvlášňý škola má za sebou více než tisíc koncertů v Česku, na Slovensku i v Německu a v roce 2026 vstupuje do pětatřicáté sezony. Nové písně zveřejňuje jednotlivě a připravuje videoklipy, přestože už nepovažuje klasické vydávání alb za jedinou cestu. Skupina zůstává aktivní na festivalech, městských slavnostech i tradičních tanečních akcích. Její dlouhověkost stojí na výrazně rozpoznatelném zvuku, vztahu ke Kdyni a schopnosti brát hudbu vážně, aniž by z koncertu zmizela recese, hospodská družnost a chuť roztančit posluchače.