Bludověnka

Bio

Bludověnka působí v lázeňské obci Bludov u Šumperka a v současné podobě byla založena Vladimírem Žváčkem roku 1999. Od roku 2011 stojí v jejím čele trumpetista Miloslav Příhoda. Kapela navazuje na mnohem starší místní dechovou tradici sahající nejméně do 19. století, kdy v Bludově působily muzikantské rody a několik kapel. Dnešní třináctičlenné těleso doplňují zpěváci a repertoár zahrnuje klasickou dechovku, písně moravského Slovácka, hanáckou hudbu i taneční skladby. Bludověnka koncertovala doma i v zahraničí, pořídila několik zvukových a obrazových nosičů a pořádá Festival dechových hudeb v Bludově.

Bludovská hudební tradice sahá výrazně dál než k založení dnešní kapely. Zmínky o muzikantských rodech a více místních souborech v devatenáctém století vytvářejí pozadí, na němž práce Vladimíra Žváčka z roku 1999 nepůsobí jako náhodný nový projekt. Obnovil jméno a sestavu v obci, kde dechová hudba už po generace doprovázela veřejné události. Převzetí vedení Miloslavem Příhodou v roce 2011 pak zajistilo pokračování po první zakladatelské etapě.

Třináct instrumentalistů a zpěváci dovolují pracovat s plným zvukem i písňovým programem. Klasická dechovka tvoří základ, ale zařazení slováckých a hanáckých skladeb překračuje bezprostřední oblast Bludova. Kapela tak propojuje několik moravských tradic a doplňuje je taneční hudbou pro společenské večery. Rozsah repertoáru vysvětluje, proč se může objevit na promenádním koncertu, plese, obecní slavnosti i festivalu, aniž by pro každou příležitost potřebovala úplně jinou sestavu.

Vlastní zvukové a obrazové nosiče uchovávají konkrétní podobu repertoáru a umožňují představit kapelu i mimo živé hraní. Zahraniční cesty zase ukazují, že regionální hudba může fungovat jako kulturní reprezentace bez ztráty místního charakteru. Pořádání Festivalu dechových hudeb v Bludově rozšiřuje odpovědnost souboru: Bludověnka není pouze jedním účinkujícím, ale také hostitelem dalších kapel a prostředníkem mezi nimi a domácím publikem. Právě kombinace historického vědomí, pokračujícího vedení a festivalové aktivity dává dnešnímu tělesu význam přesahující běžné objednávkové hraní.

Lázeňský charakter Bludova poskytuje souboru také přirozené publikum promenádních koncertů. Vedle místních obyvatel mohou hudbu slyšet návštěvníci, kteří do obce přijeli jen na omezenou dobu. Bludověnka tak představuje region prostřednictvím melodií, kroje a mluveného uvedení programu. Festival tuto roli dále obrací: obec se díky němu stává cílem dalších muzikantů a příznivců dechové hudby.