Cimbálová muzika Jaroslava Čecha

Bio

Cimbálová muzika Jaroslava Čecha, známá také jako Čechovci, vznikla v Uherském Hradišti v roce 1970. Navázala na dětskou cimbálovou muziku zdejší Lidové školy umění, kterou vedl hudebník, sběratel a pedagog Jaroslav Čech. Po jeho předčasném úmrtí se mladí muzikanti rozhodli v práci pokračovat a přijali jeho jméno jako vyjádření úcty i závazku. Umělecké vedení později převzal Jan Maděrič, který se výrazně podílel na aranžích a dlouhodobém směřování souboru.

Repertoár tvoří především písně z uherskohradišťského Dolňácka, Luhačovického Zálesí a Moravských Kopanic. Jednotlivé oblasti mají odlišný písňový charakter a Čechovci se snaží tyto rozdíly zachovat v instrumentálním doprovodu i ve zpěvu. K výrazným pěveckým osobnostem dlouhodobě patřila Ladislava Mikuláštíková, s muzikou spolupracovali také další regionální zpěváci. Část členů navázala na pedagogickou práci Jaroslava Čecha a vychovala nové žákovské cimbálové muziky a soubory.

První profilové album Muzicírování ve stodole vzniklo v polovině osmdesátých let jako neobvyklá živá nahrávka stylizovaná do prostředí venkovské tancovačky. Následovaly projekty Karel Rajmic a Cimbálová muzika Jaroslava Čecha, Túžení, súžení, Original Czech Folk Music a Písničku sme vyzpívali. Muzika se podílela také na řadě společných folklorních alb a rozhlasových či televizních pořadů. Nahrávky zachycují nejen skladby, ale i charakteristickou práci s pěveckým sólem a tanečním rytmem.

Čechovci jsou důležitou součástí folklorního hnutí na uherskohradišťském Dolňácku. Jejich přínos nespočívá pouze v délce existence. Členové působili jako vedoucí dalších souborů, učitelé hudby, autoři úprav a vychovatelé mladých hráčů. Z okruhu pedagogické práce Pavla Štulíra a dalších muzikantů vzešly soubory Dolina, Cifra, Harafica nebo muzika Stanislava Gabriela, čímž se odkaz Jaroslava Čecha dále rozvětvoval.

Muzika pod jménem Jaroslava Čecha hraje dodnes. Její příběh je příkladem toho, jak může jednorázově ohrožený žákovský kolektiv po ztrátě učitele vytvořit trvalou kulturní instituci. Čechovci uchovávají konkrétní repertoár jihovýchodní Moravy a zároveň předávají praktickou zkušenost dalším generacím. Jejich aktivita stojí na spojení koncertů, společenského muzicírování, nahrávání a hudebně-pedagogické práce.

Název Jaroslava Čecha proto není jen vzpomínkou na pedagoga, ale připomínkou konkrétního způsobu práce. Důraz na regionální styl, souhru a odpovědnost vůči tanečníkům se přenášel osobním vedením a později jej převzali jeho žáci. Soubor tak uchovává vedle písní také interpretační školu svého zakladatele.