Favorite Obsession

Bio

Favorite Obsession vznikli v Mostě v roce 2018 jako tříčlenná kytarová kapela. Původní sestavu spojovalo už dřívější přátelství ze základní školy. První veřejnou pozornost přinesly skladby Marshmallows a Heaven, v nichž se snový dream pop potkával se shoegazovým zkreslením, špinavější basou a výrazným vokálem. Skupina si nevybrala žánr podle hotové poučky; její členové popisují shoegaze spíše jako něco, co se jim při společném hraní přirozeně stává.

Ranou podobu tvořili zpěv a kytara Karolíny Nodesové, baskytara Terezy Vaníčkové a bicí Jaroslava Žofky. Nahrávali skromně, někdy na chalupě s jediným mikrofonem, a přesto dokázali vytvořit atmosféru založenou na reverbu, pomalém tempu a vrstvených kytarách. V roce 2020 si Favorite Obsession vybrala promotérská značka Fource do letního koncertního cyklu a kapela se objevila v hitparádě neobjevených talentů Startér Radia Wave.

Zvuk pracuje s napětím mezi popovou melodií a hlukovou stěnou. Písně mohou být pomalé, zasněné a intimní, ale v gradaci kytary překryjí prostor hutným zkreslením. Důležitá je emocionální otevřenost textů a vědomá inspirace queer kulturou. Proměna identity frontmana Karla a osobní změny členů se propsaly do témat skladeb, aniž by tvorba fungovala jen jako doslovný deník. Hudba vytváří prostor pro nejistotu, vztahy, lásku i společenský komentář.

Debutové album Bliss vyšlo v roce 2025 a obsahuje osm písní vznikajících po několik let. Nahrávání proběhlo ve studiu Golden Hive u Amáka, deska však kvůli osobním okolnostem delší dobu čekala na vydání. Pro kapelu představovala uzavření jedné životní a tvůrčí etapy. Dream pop, shoegaze a alternativní rock se na ní nestřídají po oddělených skladbách, ale prolínají se podle toho, kolik prostoru právě dostává melodie, rytmus nebo kytarový šum.

Favorite Obsession přinesli do mostecké a české alternativní scény osobitou kombinaci pomalé kytarové hudby, popového citu a queer zkušenosti. Jejich příběh ukazuje cestu od domácích nahrávek a prvního videoklipu k debutovému albu a celostátní rozhlasové pozornosti. Kapela nestaví na okázalé virtuozitě, ale na barvě zvuku, emocích a souhře trojice. Posluchači v ní mohou najít zasněnou intimitu i moment, kdy se klidná píseň promění v hlasitou očistnou vlnu.

Bliss lze vnímat jako debut i jako archiv několika let osobních a kapelních proměn. Osm písní nevzniklo v jedné krátké studiové seanci, ale postupně, takže deska zachycuje více období zvuku i identity. Právě dlouhé zrání je součástí její emocionální soudržnosti.