Folklorní soubor Rokytka

Bio

Folklorní soubor Rokytka patří k nejvýraznějším nositelům folklorní tradice na Rokycansku. Založila jej roku 1967 Božena Auterská při tehdejším Domě pionýrů a mládeže v Rokycanech. Původně šlo o dětský kolektiv, který se postupně rozrostl do široké folklorní rodiny. Dnešní organizační zázemí propojuje několik tanečních a hudebních skupin, díky nimž mohou členové procházet souborem od dětství až do dospělosti.

Repertoár vychází především z písní a tanců Rokycanska, Plzeňska, Chodska a dalších částí jižních a západních Čech. Výraznou roli v něm mají dudy a tradiční dudácká muzika. Velká kapela používá dvoje dudy, klarinety, housle, kontrabas a podle potřeby také flétnu. Takové obsazení není jen zvukovou ozdobou; odpovídá způsobu, jakým byly lidové tance a písně v oblasti po generace doprovázeny.

Se souborem spolupracovala řada významných znalců lidové hudby a tance, například Josef Režný, Zdeněk Bláha nebo hudební folklorista Zdeněk Vejvoda. Právě dlouhodobá odborná práce pomohla vytvářet programy, které nepůsobí jako náhodná směs krojů a melodií. Rokytka se věnuje tanečnímu projevu, zpěvu, instrumentaci i vztahu jednotlivých čísel k regionu. Spolupracovala rovněž s rozhlasem a televizí a uchovala řadu jevištních pásem.

Součástí rodiny je Malá lidová muzika Rokytka, založená v roce 1987 z tanečníků, kteří se zároveň věnovali nástrojům. Muzika spolupracovala s dětskými i dospělými skupinami a odehrála více než dvě stovky veřejných vystoupení v Česku i v zahraničí. Významně přispěla k tomu, že rokycanský dětský soubor získal v roce 1998 titul laureáta Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici.

Rokytka dnes není jen jedním tanečním oddílem, ale vícegeneračním společenstvím s desítkami muzikantů a více než stovkou tanečníků. Pravidelná práce s dětmi zajišťuje, že zkušenosti nezůstávají uzavřené u jediné sestavy. Soubor reprezentuje město Rokycany, vystupuje na festivalech a současně udržuje konkrétní písně, nástroje a tance svého okolí. Jeho význam spočívá v propojení historického materiálu, odborného vedení a živé komunitní praxe. Členství v jednotlivých věkových skupinách umožňuje dětem postupně růst od základních kroků k náročnějším programům a dospělému repertoáru. Hudební a taneční složka se přitom vzájemně doplňují, takže tradice nezůstává jen předvedeným obrazem, ale společným rytmem skutečné skupiny lidí. Festivalová vystoupení pak dávají Rokytce možnost porovnávat vlastní práci s jinými regiony a současně představovat rokycanské okolí publiku, které jeho místní kulturu nezná.