Písecký komorní orchestr

Bio

Písecký komorní orchestr, známý také pod zkratkou PIKO, patří k nejstarším aktivním amatérským orchestrům v České republice. Založili jej roku 1958 mladý absolvent Akademie múzických umění Jiří Chvála a písecký lékař Augustin Süss. První hráčské jádro tvořili nadšení učitelé a další místní hudebníci. Už v únoru 1958 se uskutečnil první koncert a soubor začal navazovat na starší hudební tradice Písku. Jiří Chvála, později proslulý sbormistr Kühnova dětského sboru, vedl orchestr více než tři desetiletí a položil důraz na pravidelnou zkouškovou práci a vysoké nároky i v amatérských podmínkách.

PIKO se zaměřuje především na smyčcový a komorní repertoár od baroka po současnost. Během historie spolupracoval se sólisty, pěveckými sbory a hostujícími dirigenty a uváděl skladby českých i zahraničních autorů. Amatérský charakter neznamená příležitostné hraní bez koncepce. Členové se dlouhodobě připravují na samostatné koncerty, výroční programy a spolupráce s profesionálními hosty. Orchestr poskytuje zkušeným neprofesionálním hráčům možnost udržovat náročný repertoár a současně vytváří prostor, kde se mohou zapojovat mladší hudebníci z Písku a okolí.

Od roku 1969 začal orchestr vyjíždět do zahraničí. Vystupoval například ve Francii, Itálii a Velké Británii a účastnil se festivalů doma i mimo Československo. Po Jiřím Chválovi se v uměleckém vedení vystřídali Jaroslav Vodňanský, Aleš Kománek, Oldřich Vlček a Felix Slováček mladší. Každý přinesl jinou zkušenost: Vodňanský byl spojen s Jihočeskou filharmonií, Vlček s profesionálními komorními orchestry a Slováček s klarinetovou, saxofonovou i dirigentskou praxí. Tato spolupráce pomáhala proměňovat zvuk a dramaturgii, aniž by se ztratil komunitní základ souboru.

V roce 2024 Písecký komorní orchestr oslavil pětašedesát let činnosti. Jeho uměleckým šéfem je kontrabasista Jakub Waldmann, který 3. července 2024 oslavil pětašedesátiny, takže je stejně starý jako orchestr. Soubor nadále koncertuje pro místní publikum. Výroční reportáže připomínají nejen zahraniční cesty, ale i desítky hráčů, kteří orchestrem prošli. Důležitou současnou otázkou je příchod mladší generace, aby se dlouhá tradice mohla dál rozvíjet. PIKO představuje mimořádný příklad stabilního amatérského tělesa, které nepřerušilo vazbu na město a dokázalo si po desetiletí udržet ambiciózní program, zkušené dirigenty i věrné posluchače. Jeho historie ukazuje, že kvalitní komorní hudba nemusí vznikat pouze v profesionálních institucích.