Sopotnická dechovka

Bio

Hudební tradice Sopotnické dechovky sahá podle místní muzikantské kroniky k roku 1805. Tehdy se do Sopotnice přistěhoval klarinetista Antonín Hájek, jenž měl v obci vlastní kapelu. Pozdější zápisy vznikaly ze školní a farní kroniky i ze vzpomínek starších muzikantů. Přestože nejranější období nelze popsat tak přesně jako moderní historii, Český rozhlas v roce 2014 shrnul kontinuitu souboru jako více než dvě století trvající tradici s osmi kapelníky.

Dechovka byla po generace součástí místních slavností, poutí, průvodů, tanečních zábav i hasičských výročí. Neplnila pouze roli koncertního tělesa: doprovázela obecní obřady a vytvářela zvukovou podobu událostí, při nichž se setkávala celá vesnice. Kronika zachycuje, jak se měnilo nástrojové obsazení, přicházeli přespolní hráči a ubývalo mladých zájemců o dechové nástroje. Schopnost doplnit sestavu se tak stala podmínkou dalšího pokračování.

Výraznou osobností novější historie byl klarinetista Josef Hradecký. Po studiích v místní pobočce hudebního ústavu se zapojil do dechovky, zapisoval do Muzikantské kroniky a vedle ní založil taneční soubor H-rytmus. Z něj roku 1964 vznikl orchestr Meteor, který vedl sedmadvacet let. Sopotnickou dechovku později převzal Luboš Langr. Pod jeho vedením vystupovala na regionálních akcích a současně udržovala repertoár určený k poslechu, pochodu i tanci.

Důležitým krokem bylo vydání vlastních nahrávek. Do roku 2014 měla kapela na kontě dvě alba, což v její dlouhé historii představovalo nový způsob uchování repertoáru. Deska dovolila přenést místní hudební tradici mimo jednorázové vystoupení a zaznamenat ji pro další generace. Sopotnická dechovka přitom dál zůstala praktickým živým souborem: hrála při masopustu, poutích, setkáních rodáků i samostatných dechovkových odpoledních.

Programy z let 2025 a 2026 potvrzují pokračující činnost v Sopotnici i okolních městech. Kapela vystupovala například na setkání dechovek ve Vamberku, při oslavách v Kostelecké Lhotě a v letním programu u Roškotova divadla v Ústí nad Orlicí. Takové události střídají soustředěný promenádní koncert s doprovodem průvodu a tancem, takže hráči musí pružně měnit tempo, délku programu i způsob komunikace s publikem. Její význam spočívá v nepřerušeném předávání místní muzikantské paměti napříč několika generacemi. Sopotnická dechovka propojuje kroniku začínající dřevěným klarinetem s dnešním koncertním kalendářem, dvěma alby a publikem v podhůří Orlických hor.