Objevovat Přihlášení Registrace

Z redakce

Články ze scény

Články rozšiřují veřejnou část platformy o recenze, rozhovory, návody a příběhy ze zákulisí kulturní scény. Redakční obsah pomáhá návštěvníkům poznat místa, akce, interprety, recenzenty i témata, která by se v samotném katalogu profilů ztratila.

Recenzenti akcí

Archiv článků

Hudební nástroje

Archiv článků pomáhá čtenářům najít redakční obsah podle tématu, ne jen podle data vydání. Kategorie drží pohromadě recenze, rozhovory, novinky, průvodce i příběhy ze scény.

  • tematické čtení
  • snazší návrat ke starším článkům
  • lepší propojení s akcemi a profily
Maurice Martenot předvádí roku 1928 ranou verzi svého elektronického nástroje u klaviatury a skříně s obvody

Hudební nástroje

Nástroje s nečekaným příběhem #7: Prsten, klávesa a elektrický hlas

Ondes Martenot nabízely už ve 20. letech elektronický tón ovládaný prstenem na provázku, klaviaturou i citlivou výrazovou klávesou. Maurice Martenot k oscilátoru přidal něco, co mnoha vynálezům chybělo: způsob, jak z něj udělat nástroj pro ruce hudebníka.

Historický Kastnerův pyrofon s klaviaturou a vysokými skleněnými rezonančními trubicemi

Hudební nástroje

Nástroje s nečekaným příběhem #6: Varhany rozeznívané plamenem

Pyrofon vypadá jako varhany, uvnitř píšťal však hoří plyn. Frédéric Kastner v 70. letech 19. století proměnil fyzikální pokus se zpívajícím plamenem v nástroj s klaviaturou, třemi oktávami a provozem, který by dnešnímu technikovi přidal několik velmi konkrétních otázek.

Lev Sergejevič Těrmen stojí u otevřeného thereminu s elektronkovými obvody a dvěma anténami roku 1928

Hudební nástroje

Nástroje s nečekaným příběhem #5: Tón mezi dvěma anténami

Theremin se hraje bez dotyku, přesto reaguje na každý centimetr ruky i nechtěný pohyb těla. Z fyzikálního pokusu se stal koncertní nástroj, hollywoodský hlas neznáma a první elektronická zkušenost Roberta Mooga.

Kontrabasista Eric Chappell hraje v montrealském koncertním sále na několikanásobně vyšší oktobas

Hudební nástroje

Nástroje s nečekaným příběhem #4: Bas, který se ovládá z podstavce

Oktobas měří kolem tří a půl metru, má tři struny a hráč na její krk nedosáhne. Jean-Baptiste Vuillaume proto přidal páky, pedály a kovové prsty. Dnes se tento smyčcový obr vrátil do skutečného orchestru — s malou klaviaturou a elektromotory.

Historická skleněná armonika s řadou skleněných misek uložených na vodorovné hřídeli

Hudební nástroje

Nástroje s nečekaným příběhem #3: Když Franklin roztočil sklenice

Benjamin Franklin proměnil řadu sklenic v nástroj s otočnou hřídelí, pedálem a zvukem, který okouzlil Mozarta i vyděsil část Evropy. Skleněná armonika měla slavné hráčky, vlastní repertoár a také pověst, kterou si nejspíš nezasloužila.

Thaddeus Cahill a jeho spolupracovník u klaviatury telharmonia v dílně v Holyoke roku 1906

Hudební nástroje

Nástroje s nečekaným příběhem #2: Hudba z elektrárny na telefonní lince

Telharmonium vyrábělo tóny obřími elektrickými generátory a živou hudbu rozvádělo předplatitelům po telefonních drátech. Na začátku 20. století nabízelo něco nápadně podobného streamování. Jen server vážil kolem 200 tun a občas se připletl do cizího hovoru.

Hudebník Peter Pichler hraje na mixturtrautonium se dvěma drátovými manuály a pedály

Hudební nástroje

Nástroje s nečekaným příběhem #1: Hitchcockovi ptáci křičeli z drátu

Na trautonium se nehraje klávesami, ale prstem na odporovém drátu a nohama na pedálech. V Berlíně roku 1930 začínalo jako elektronický nástroj pro koncertní sál. O tři desetiletí později z něj Oskar Sala vyrobil hejno, které děsilo diváky Hitchcockových Ptáků.