Objevovat Přihlášení Registrace

Z redakce

Články ze scény

Články rozšiřují veřejnou část platformy o recenze, rozhovory, návody a příběhy ze zákulisí kulturní scény. Redakční obsah pomáhá návštěvníkům poznat místa, akce, interprety, recenzenty i témata, která by se v samotném katalogu profilů ztratila.

Recenzenti akcí
Maurice Martenot předvádí roku 1928 ranou verzi svého elektronického nástroje u klaviatury a skříně s obvody

Hudební nástroje

Nástroje s nečekaným příběhem #7: Prsten, klávesa a elektrický hlas

Ondes Martenot nabízely už ve 20. letech elektronický tón ovládaný prstenem na provázku, klaviaturou i citlivou výrazovou klávesou. Maurice Martenot k oscilátoru přidal něco, co mnoha vynálezům chybělo: způsob, jak z něj udělat nástroj pro ruce hudebníka.

Stylizovaný festival šedesátých let s malou kapelou, jednoduchými PA věžemi a obrovským davem sahajícím k obzoru

Ze scény

Až k poslední řadě #3: Kapela prohrála s davem

Když Beatles na Shea Stadium přehlušilo 55 600 fanoušků, ukázalo se, že stadionový rozhlas není koncertní aparatura. O čtyři roky později už Bill Hanley stavěl zvuk pro Woodstock na prázdné farmě.

Dvojice historických uhlíkových obloukových reflektorů Klieg lights

Ze scény

Jak se rozsvítila scéna #3: Vápno a uhlíkový oblouk

Devatenácté století přineslo zdroje, které konečně dokázaly poslat přes sál ostrý kužel. Jeden rozžhavil kus vápna, druhý držel elektrický oblouk mezi uhlíky. Oba potřebovaly soustředěnou obsluhu.

Historický Kastnerův pyrofon s klaviaturou a vysokými skleněnými rezonančními trubicemi

Hudební nástroje

Nástroje s nečekaným příběhem #6: Varhany rozeznívané plamenem

Pyrofon vypadá jako varhany, uvnitř píšťal však hoří plyn. Frédéric Kastner v 70. letech 19. století proměnil fyzikální pokus se zpívajícím plamenem v nástroj s klaviaturou, třemi oktávami a provozem, který by dnešnímu technikovi přidal několik velmi konkrétních otázek.

Lev Sergejevič Těrmen stojí u otevřeného thereminu s elektronkovými obvody a dvěma anténami roku 1928

Hudební nástroje

Nástroje s nečekaným příběhem #5: Tón mezi dvěma anténami

Theremin se hraje bez dotyku, přesto reaguje na každý centimetr ruky i nechtěný pohyb těla. Z fyzikálního pokusu se stal koncertní nástroj, hollywoodský hlas neznáma a první elektronická zkušenost Roberta Mooga.

Kontrabasista Eric Chappell hraje v montrealském koncertním sále na několikanásobně vyšší oktobas

Hudební nástroje

Nástroje s nečekaným příběhem #4: Bas, který se ovládá z podstavce

Oktobas měří kolem tří a půl metru, má tři struny a hráč na její krk nedosáhne. Jean-Baptiste Vuillaume proto přidal páky, pedály a kovové prsty. Dnes se tento smyčcový obr vrátil do skutečného orchestru — s malou klaviaturou a elektromotory.

Dobová kresba interiéru londýnského Gaiety Theatre z roku 1869

Ze scény

Jak se rozsvítila scéna #2: Plyn pod jevištěm

Plynové světlo bylo jasnější, stabilnější a dalo se regulovat společně. Do divadla však s každou trubkou přivedlo také horko, zplodiny a další způsob, jak zapálit scénu.

První Sony JumboTron JTS-1 na světové výstavě Expo 85 v japonské Cukubě

Ze scény

Od Eidophoru k LED stěně #3: Obraz už nemusíme promítat

Na Expo ’85 stál před návštěvníky obří Sony JumboTron. Světlo už necestovalo z projektoru na plátno: vznikalo přímo v tisících obrazových bodů. Velkoplošné video tím získalo denní světlo, ale také konstrukci, chlazení a vlastní servis.

Historická skleněná armonika s řadou skleněných misek uložených na vodorovné hřídeli

Hudební nástroje

Nástroje s nečekaným příběhem #3: Když Franklin roztočil sklenice

Benjamin Franklin proměnil řadu sklenic v nástroj s otočnou hřídelí, pedálem a zvukem, který okouzlil Mozarta i vyděsil část Evropy. Skleněná armonika měla slavné hráčky, vlastní repertoár a také pověst, kterou si nejspíš nezasloužila.

Thaddeus Cahill a jeho spolupracovník u klaviatury telharmonia v dílně v Holyoke roku 1906

Hudební nástroje

Nástroje s nečekaným příběhem #2: Hudba z elektrárny na telefonní lince

Telharmonium vyrábělo tóny obřími elektrickými generátory a živou hudbu rozvádělo předplatitelům po telefonních drátech. Na začátku 20. století nabízelo něco nápadně podobného streamování. Jen server vážil kolem 200 tun a občas se připletl do cizího hovoru.

Hudebník Peter Pichler hraje na mixturtrautonium se dvěma drátovými manuály a pedály

Hudební nástroje

Nástroje s nečekaným příběhem #1: Hitchcockovi ptáci křičeli z drátu

Na trautonium se nehraje klávesami, ale prstem na odporovém drátu a nohama na pedálech. V Berlíně roku 1930 začínalo jako elektronický nástroj pro koncertní sál. O tři desetiletí později z něj Oskar Sala vyrobil hejno, které děsilo diváky Hitchcockových Ptáků.

Řada serverových skříní a kabelových rozvodů v serverovně

DevBlog

BackstageHub pod kapotou: články, profily a jeden tvrdohlavý server

Na konci srpna se měnila redakce, vyhledávání, profily kapel i mapa akcí. Část práce je vidět hned, část se projeví jen tím, že tlačítko udělá přesně to, co slibuje. A pak je tu server, který si před přenosem souborů vyžádal ještě jedno podání ruky.

Festivalový tým stojí před informačním stanem v areálu Bonnaroo

Průvodce

Poznáváme BH #1: Jedna registrace, několik rolí ve scéně

Jeden člověk může stát na pódiu, zapojovat aparaturu a pomáhat s festivalem. V BackstageHubu kvůli tomu nepotřebuje tři účty. Potřebuje jen správně oddělit sebe, veřejné profily a přístupy k nim.

Muž platící za online nákup pomocí telefonu a platební karty.

Ze scény

Vstupenka za 590 korun. Kolik stojí na poslední obrazovce?

Na plakátu je 590 Kč. V košíku z toho ale může být 600, 608 nebo 611 korun. Někdy se cena nezmění vůbec. Prošli jsme nákupem vstupenek u pěti českých prodejců až k poslednímu kroku před zaplacením. Nehledali jsme nejlevnější portál. Zajímalo nás, kdy se konečnou cenu opravdu dozvíme a co všechno se do ní cestou přidá.

Pohled z výšky na desetitisíce návštěvníků rockového koncertu v Knebworthu v roce 1976, ilustrující obrovskou vzdálenost části publika od pódia.

Ze scény

Od Eidophoru k LED stěně #2: Když divák vzadu přestal vidět kapelu

Rockový koncert se během několika let přesunul z klubů a divadel do hal, na dostihová závodiště a fotbalové stadiony. Zvuk dokázal cestovat stále dál. Interpret se ale lidem v zadních řadách zmenšil na několik centimetrů. Právě tento nepoměr dal vzniknout koncertnímu I-Magu – živému kamerovému obrazu, který měl hudebníka znovu přiblížit publiku.